Téměř kompletní kopie Spotify od Anna’s Archive: 300 TB, metadata, torrenty a DRM

Na internetu se objevila jedna z dosud nejrozsáhlejších digitálních hudebních sbírek. Anna’s Archive, dříve známý především ochranou knih a akademických textů, uvádí, že sestavil téměř kompletní kopii Spotify — s metadaty ke stovkám milionů skladeb a zvukovými soubory k desítkám milionů písní. Kolekce má zhruba 300 terabajtů a její šíření už začalo prostřednictvím torrentů.

Podle Anna’s Archive soubor zahrnuje metadata k přibližně 256 milionům skladeb a audio k asi 86 milionům kompozic, což má podle jejich odhadu pokrýt 99,6 procenta veškerého poslechu na Spotify. Hudba je uspořádána podle popularity a tým projekt prezentuje jako archivní záchranu s tím, že velká část méně známých titulů by mohla zmizet, pokud by streamovací služby přišly o licence nebo se odmlčely. Spotify tak podle nich posloužilo jako pohodlný výchozí bod pro uchování výseku současných hudebních dějin.

Zvukové soubory měly být získány převážně přímo z platformy. Nejposlouchanější skladby jsou zachovány v původní kvalitě 160 kb/s, zatímco méně žádané tituly byly překódovány do úspornějších formátů kvůli místu. Vydání po červenci 2025 mohou chybět. Zatím je plně dostupná databáze metadat, zatímco samotná hudba se zveřejňuje po etapách, počínaje nejpřehrávanějšími nahrávkami. Volba tohoto pořadí prozrazuje pragmatický důraz na pokrytí většiny reálného poslechového času.

Spotify už reagoval s tím, že došlo k neoprávněnému přístupu. V oficiálním vyjádření společnost uvedla, že třetí strana získala veřejná metadata a nelegálními metodami obešla DRM, aby se dostala k části zvukových souborů. Rozsah popsaný Anna’s Archive firma nepotvrdila; uvedla pouze, že byla zasažena část souborů, a dodala, že probíhá vyšetřování.

Právní dopady zatím zůstávají nejasné. Katalog Spotify stojí na přísných licenčních smlouvách s držiteli práv a masové kopírování či šíření skladeb přes torrenty porušuje jak podmínky služby, tak autorské zákony v řadě zemí. Ani s odkazem na uchovávání kulturní paměti takové projekty obvykle právní výjimky nezískávají. Lze očekávat výzvy k odstranění a případné žaloby, přičemž dostat archiv této velikosti zpět pod plnou kontrolu se může ukázat jako mimořádně náročné.