Zásilka tlačítkových Nokií uvízla v Libyi 16 let: retro poklad i memento války

Téměř absurdní, ale výmluvná epizoda z Libye ukazuje, jak dlouho se táhne nestabilita. V Tripolisu místní prodejce mobilních telefonů nečekaně obdržel zásilku přístrojů Nokia objednanou už v roce 2010. Když v roce 2011 vypukla občanská válka — infrastruktura se rozpadla, logistika zamrzla a celní řízení se zastavila — balík uvízl na 16 let ve skladu, než se konečně dostal ke svému kupci.

V krabicích ležely klasické tlačítkové Nokie, kdysi považované za vrchol mobilních technologií. Mezi nimi hudebně orientované modely i zařízení z řady Nokia Communicator, které ve své době symbolizovaly status a příslušnost k byznysové elitě. Dnes beznadějně zastaralé přiměly majitele prodejny, aby je s úsměvem rozbalil a s nadsázkou poznamenal, že by klidně mohly patřit do muzea.

Paradox je o to větší, že odesílatel i příjemce sídlí ve stejném městě, dělí je jen několik kilometrů. Přesto nákladu trvalo 16 let, než tuto vzdálenost „urazil“. Mnozí dávají mimořádné zpoždění do souvislosti s téměř úplným kolapsem státní správy a dopravních systémů během bojů — připomínkou, jak rychle se každodenní mechanismy hroutí, když instituce ochabnou.

Video z rozbalování se rychle šířilo na sociálních sítích a přitáhlo živé reakce. Někteří, s patrnou hořkostí, zdůrazňovali, jak hluboce může válka vykolejit běžný život i obchod. Jiní v tom našli nečekaný obchodní potenciál: s rostoucím zájmem o retro elektroniku by takové telefony mohly najít poptávku na mezinárodním sběratelském trhu. Uživatelé také žertovali, že absence sledovacích modulů dělá tyto přístroje dnes obzvlášť přitažlivými, a objevoval se i názor, že prodej do zahraničí by nyní mohl vynést víc, než kdyby se prodaly podle plánu už v roce 2010.

Celá scéna působí jako otevřená časová kapsle — důkaz, že po letech otřesů se i krátká dodávka může proměnit v šestnáctileté čekání.