Rozdíly v šifrování mezi Microsoftem a Applem

Online diskuse jsou plné zpráv, že Microsoft poskytl FBI klíče BitLocker pro přístup k datům na třech noteboocích, což kontrastuje s tvrdým postojem Applu vůči americkým zpravodajským agenturám. Toto srovnání však působí povrchně, protože opomíjí zásadní rozdíl v tom, jak tyto společnosti nakládají se šifrováním a přístupem k uživatelským datům.

Příběh Applu začal po tragédii v San Bernardinu v roce 2015, kdy FBI požadovala, aby firma pomohla prolomit zabezpečení iPhonu jednoho z pachatelů. Apple odmítl s argumentem, že by to oslabilo ochranu Secure Enclave a ohrozilo bezpečnost všech iPhonů. Nakonec úřady našly alternativní způsob přístupu a Appleův postoj se stal symbolem principiální obrany soukromí.

Situace Microsoftu je odlišná. Společnost skutečně poskytla klíče BitLocker, ale jen proto, že sami uživatelé notebooků si dříve uložili jejich kopie do cloudu Microsoftu. Tento přístup využívá méně přísné šifrování, které je navrženo tak, aby pomohlo majitelům obnovit přístup k zařízení, pokud zapomenou heslo. Na základě soudního příkazu je Microsoft povinen taková data poskytnout.

Klíčové je, že uživatelé Windows se mohou rozhodnout neukládat klíče BitLocker do cloudu, čímž zcela vyloučí přístup společnosti nebo vlády. Apple dlouho postupoval podobně: některá data v iCloudu byla šifrována způsobem, který umožňoval firmě vyhovět žádostem donucovacích orgánů, dokud postupně nezavedl end-to-end šifrování.

Dnes Apple nabízí Advanced Data Protection pro maximální zabezpečení iCloudu, ale tato funkce není ve výchozím nastavení aktivní právě proto, že odebírá Applu možnost pomoci uživatelům v nouzových situacích. V konečném důsledku obě společnosti nechávají konečné rozhodnutí na uživatelích: pohodlí a možnosti obnovy versus maximální soukromí bez zprostředkovatelů.