Proč mají čínské telefony 7 000–8 000 mAh a iPhone jen 5 000: logistika, design a budoucí křemíkovo‑uhlíkové baterie

Na vlně čínských smartphonů, které se chlubí bateriemi o kapacitě 7 000–8 000 mAh, působí akumulátory v iPhonu, Galaxy a Pixelu střídmě. Dokonce i Galaxy S25 Ultra končí na 5 000 mAh a iPhone 17 Pro Max tuto metu jen lehce překračuje. Na papíře to může působit zvláštně, v praxi ale dává celé rozhodnutí jasný smysl.

Část odpovědi leží v designu a tloušťce. Prémiové modely se ženou za ultratenkým tělem — iPhone Air měří pouhých 5,6 mm, což fyzicky omezuje prostor pro baterii. Existuje však protiváha: čínský RedMagic 11 Pro vměstná 7 500 mAh do 8mm šasi a k tomu podporuje i bezdrátové nabíjení. Tenký profil tedy nemusí nutně znamenat malou kapacitu, přesto je to výměna hodnot a někde se projeví.

Ještě zásadnější důvod ale nesouvisí s tvary, nýbrž s mezinárodní přepravou. Předpisy řadí lithium‑iontové baterie nad 20 Wh — zhruba 5 400 mAh — mezi nebezpečné látky třídy 9. To znamená vyšší náklady na dopravu, speciální balení i dodatečná povolení. Není divu, že se Apple, Samsung a Google snaží držet pod touto hranicí. Strop tady určuje méně ambice než logistika.

Čínské značky našly cestu, jak se s limity popasovat: místo jednoho velkého článku používají dvě menší baterie. Každá zůstává pod limitem 20 Wh, ale dohromady se snadno dostanou na 7 000 mAh a víc, aniž by porušily přepravní pravidla. Paralelně OnePlus, Honor, Xiaomi a RedMagic posouvají vpřed křemíkovo‑uhlíkové akumulátory s vyšší energetickou hustotou — a výdrž tak zvyšují tempem, které působí rychle i promyšleně.

Křemík dokáže pojmout až desetkrát více náboje než lithium, ovšem při nabíjení se může zvětšit až o 300 %, což hrozí poškozením článku. Výrobci to tlumí nanostrukturami a chemickými povlaky. I tak si změna vyžádá nové výrobní linky, certifikace a drahé materiály — nákladný přerod pro Apple, Samsung a Google, kteří už nalili miliardy do tradičních lithium‑iontových technologií.

Křemíkovo‑uhlíkové články navíc potřebují nové systémy správy energie, jiné profily degradace a přepracované nabíjecí čipy. To logicky zvyšuje riziko chyb — a po incidentech s řadou Galaxy Note 7 je Samsung obzvlášť opatrný. Apple zase obvykle nasazuje zásadní změny až po dlouhém interním testování. Taková obezřetnost může působit konzervativně, ale odpovídá jejich práci s rizikem.

Posun přesto vypadá nevyhnutelně. Odhady naznačují, že Samsung, Apple a Google začnou mezi lety 2027 a 2030 postupně přecházet na křemíkovo‑uhlíkové baterie. První přínosy mají být uměřené — zvýšení kapacity o 5–10 % — což by u budoucích modelů Galaxy Ultra znamenalo přibližně 5 500 mAh a u řady iPhone Pro Max zhruba 6 000 mAh.

Do té doby budou nejspíš ve výdrži dominovat čínské telefony, protože s křemíkovo‑uhlíkovou technologií postupují rychle. Klidně to mohou být právě ony, kdo první uvede smartphony s bateriemi 10 000 mAh — i když na krytu nebude nápis Apple ani Samsung.