Elon Musk navrhuje přesunout AI výpočty do vesmíru: satelity na SSO, roční přírůstek 100 GW, továrny na Měsíci a railgun. Vize škálování k 100 TW. Odvážné.
© whitehouse.gov
Elon Musk přišel s radikálním způsobem, jak navýšit kapacitu umělé inteligence: přesunout výpočty do vesmíru. Jádrem nápadu jsou satelity s integrovanou AI, které by ze sluncem synchronní oběžné dráhy posílaly zpět jen hotové výsledky, aby se minimalizovala latence. Tvrdí, že do tří let by to mohl být nejlevnější způsob tvorby jím označovaného datového toku AI (AI bitstream) a do čtyř let i nejrychleji škálovatelný. Takový harmonogram na váhání mnoho prostoru nenechává. Záměr je odvážný.
A plán se dál stupňuje. Podle Muska je na Zemi stále těžší zajistit dostupný příkon pro narůstající clustery, proto navrhuje každoročně vypustit milion tun satelitů. Pokud by každý nesl zhruba 100 kW, jeho výpočty ukazují na každoroční přírůstek asi 100 GW výpočetního výkonu, údajně bez provozních a údržbových nákladů. Ambice je zjevná.
Další krok počítá se stavbou satelitních továren na Měsíci a s využitím elektromagnetického urychlovače – v podstatě kolejnicového děla (railgun) – který by vyslal satelity s AI na únikovou rychlost bez raket. V cílovém stavu mluví o škálování přes 100 terawattů kapacity AI ročně a o skutečném posunu směrem k civilizaci typu II podle Kardašovovy škály. Vize tak přeskakuje od orbitálních zařízení k lunárnímu průmyslu a působí méně jako myšlenkový experiment a více jako časový plán. Skutečný test přitom leží v provedení.
V samostatném příspěvku doplnil, že pokud by Měsíc hostil továrny, roboty a velké urychlovače, které by uzavřely celý cyklus od výroby po nasazení, systém by teoreticky mohl fungovat bez opory v tradičních penězích, svou ekonomiku by měřil ve wattech a tunách a de facto by pracoval autonomně. Takové pojetí zdrojů překlápí celý přístup do čistě inženýrského rámce.