Vědci z Ohio State pěstovali mycelium shiitake a žampionu jako organické memristory. Ukazují houbovou paměť s provozem kolem 1 V a přesností až 90 % v měření.
© Plos
Vědci z Ohio State University přišli s nečekanou alternativou k běžným pamětem: jako úložné médium zkusili houbové podhoubí. Tým zkoumal podhoubí shiitake a žampionu jako organické memristory – součástky, které si uchovávají předchozí elektrický stav.
V experimentech pěstovali podhoubí v Petriho miskách na substrátu ze zrna, sena a pšeničných klíčků při zhruba 20–22 °C a vysoké vlhkosti. Vzorky pak týden sušili na slunci, až ztuhly, a před měřením jim lehkým postřikem deionizovanou vodou obnovili vodivost. K materiálu připojili elektrody a sledovali jeho odezvu při různých napětích a tvarech signálu.
Ukázalo se, že kolem jednoho voltu pracovalo podhoubí nejstáleji. V tomto režimu se skutečně chovalo jako memristor: měnilo svůj odpor podle předchozího podnětu. V samostatných pokusech se vědci přiblížili režimu podobnému operační paměti a dosáhli frekvence okolo 6 kHz s přibližně 90% přesností.
Autoři zároveň zdůraznili, že na nahrazování DRAM či SSD podhoubím zatím nedojde. „Houbová paměť“ se nehodí pro ukládání gigabajtů dat a neřeší vysokou cenu paměťových modulů. Pro praktické nasazení by byla nutná mnohem vyšší hustota zápisu, lepší stabilita, škálovatelnost a kompatibilita se stávajícími rozhraními.
Přesto tato práce zaujme jako levný a k přírodě ohleduplný způsob, jak stavět experimentální paměťové prvky. Naznačuje také širší pointu: při hledání nových postupů ukládání dat jsou vědci ochotni zkoumat i materiály, které na první pohled vypadají nepravděpodobně – včetně hub. Jako důkaz proveditelnosti působí ten nápad úsporně a překvapivě elegantně.