Apple představil čipy M5 s termíny jako super jádra a Fusion Architecture. Zjistěte, jak se liší od předchozích generací a co znamenají pro výkon.
© Apple
Společně s představením modelů M5 Pro a M5 Max představilo Apple nové marketingové termíny. Jedním z nich je Fusion Architecture, což odkazuje na použití více křemíkových čipů propojených vysokorychlostním rozhraním. Podobný přístup využívají jiní výrobci již dlouho, ale pro Apple jde o relativně novou technologii balení čipů. Větší pozornost však přitáhl další termín: „super jádra“.
V řadě M5 se společnost vzdala tradičního dělení na výkonová a efektivní jádra. Standardní M5 nyní obsahuje „super jádra“ a efektivní jádra, zatímco M5 Pro a M5 Max kombinují „super jádra“ s novými „výkonovými jádry“. Apple tím vlastně přiznal, že „super jádra“ jsou předchozí výkonová jádra, pouze přejmenovaná bez architektonických změn.
M5 Pro a M5 Max využívají každý šest „super jader“, což je méně než počet výkonových jader v předchozí generaci M4 Pro a M4 Max. Kromě toho tyto čipy obsahují 12 nových „výkonových jader“, která se liší od starších efektivních jader. Apple je popisuje jako optimalizovaná pro energeticky úsporné vícevláknové úlohy v profesionálních aplikacích, i když technické detaily zůstávají omezené.
Celkově standardní M5 páruje „super jádra“ s efektivními jádry, zatímco vyšší modely kombinují „super jádra“ s novými „výkonovými“ jádry. Tato změna terminologie vypadá jako pokus zdůraznit vysoký jednojádrový výkon, i když v podstatě jde jen o přejmenování stávajících řešení.
V praxi samotné čipy pravděpodobně nabídnou výrazný výkonový nárůst oproti předchozím generacím. Použití nových názvů bez zásadních architektonických změn však vyvolává otázky, kde se nachází hranice mezi technickou inovací a marketingovým jazykem.