Administrace Donalda Trumpa oznámila spuštění velké investiční iniciativy nazvané Pax Silica, jejímž cílem je přilákat až 4 biliony dolarů na rozvoj polovodičového průmyslu, energetiky a těžby kritických surovin. Projekt je koncipován jako mezinárodní konsorcium zahrnující spojenecké země a významné investiční fondy.
V první fázi plánují Spojené státy investovat do iniciativy 250 milionů dolarů a převzít koordinaci rozdělování prostředků. Mezi klíčové účastníky již patří SoftBank, singapurský Temasek a abúdhabský Mubadala, spolu se státními fondy z několika zemí včetně Singapuru, Spojených arabských emirátů, Kataru a Švédska. Tyto subjekty dohromady spravují aktiva přesahující bilion dolarů, což by mělo poskytnout základ pro další rozšíření projektu.
Pax Silica pokrývá celý dodavatelský řetězec polovodičů – od těžby vzácných kovů a jejich zpracování přes výrobu zařízení a čipů až po budování infrastruktury pro umělou inteligenci. Zvláštní pozornost je věnována zajištění, aby klíčové prvky tohoto řetězce, jako jsou suroviny, logistika, energie a výrobní kapacity, zůstaly pod kontrolou spojeneckých zemí. Zapojeno je již třináct států, mezi nimi Japonsko, Jižní Korea, Izrael, Nizozemsko, Spojené království a Indie.
Geopolitická rizika dodala projektu další motivaci. Například přerušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv během konfliktu s Íránem ukázalo zranitelnost globálních logistických tras. Ve Washingtonu panuje názor, že infrastruktura – od přístavů po kabely – by se mohla stát cílem tlaku v budoucích konfliktech, což vyžaduje diverzifikaci a ochranu dodavatelských řetězců.
Uvedená částka 4 bilionů dolarů však vyvolává mezi analytiky otázky. Pro srovnání, celosvětové přímé zahraniční investice loni činily přibližně 1,6 bilionu dolarů a americký příspěvek na začátku představuje jen zlomek procenta deklarovaného cíle. Přesto iniciativa sama odráží rostoucí konkurenci o kontrolu nad zdroji a technologiemi, zejména na pozadí čínských omezení vývozu vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu moderní elektroniky.