AI mění způsob, jak lidé rozhodují a myslí

Studie Wharton School of Business z Pensylvánské univerzity přináší zjištění, že umělá inteligence už jen nepomáhá lidem rozhodovat – začíná měnit samotné mechanismy myšlení. Podle výzkumníků pravidelné používání služeb jako ChatGPT ovlivňuje, jak lidé hodnotí informace a dospívají k závěrům.

Experimentu se zúčastnilo asi 1300 lidí a výsledky jsou znepokojivé. Přibližně 80 % účastníků, kteří využili AI, přijalo i zjevně nesprávné odpovědi bez ověření. Vědci tento jev nazývají „neověřeným přijetím“, kdy lidé v podstatě delegují proces myšlení na algoritmus a obcházejí vlastní analýzu a skepticismus.

Autoři zavádějí nový pojem: „kognitivní kapitulace“. Tvrdí, že lidé postupně opouštějí složité kognitivní procesy, jako je kritické myšlení, reflexe a intuitivní úsudek. Paradox spočívá v tom, že AI nejen poskytuje odpovědi, ale také zvyšuje uživatelskou důvěru v jejich správnost – i když jsou chybné.

Vědci také navrhují revizi klasického dvousystémového modelu rozhodování. K známým „rychlému“ a „pomalému“ systému přidávají třetí: „umělý“ systém, kde se část analytické role předává algoritmům. To znamená, že AI se stává plnohodnotným účastníkem kognitivního procesu.

Experti varují, že problém není v technologii samotné, ale v tom, jak ji lidé začínají používat. Zatímco nástroje jako vyhledávače nebo kalkulačky dříve doplňovaly lidské myšlení, nyní hrozí, že jedinci mohou postupně ztratit schopnost nezávisle hodnotit informace a dokonce zpochybňovat závěry algoritmů.

Výzkumníci vyzývají k obzvláštní opatrnosti při využívání AI ve vzdělávání, medicíně a dalších kritických oblastech, kde je cena chyby obzvlášť vysoká. V nadcházejících letech bude společnost muset najít rovnováhu mezi technologickou pohodlností a zachováním lidských kognitivních schopností.