Paměťový trh, kdysi považovaný za jeden z nejnudnějších a nejcykličtějších segmentů polovodičového průmyslu, se náhle stal středem nové technologické soutěže. Poptávka po umělé inteligenci dramaticky změnila rozložení sil: Micron Technology a SK Hynix obě překonaly hranici tržní kapitalizace bilion dolarů a připojily se tak k Samsungu, který této mety dosáhl o několik týdnů dříve.
Tento milník je pro obor historický – poprvé jsou všichni tři největší výrobci pamětí členy bilionového klubu. Obzvlášť výrazný byl růst Micronu: jeho akcie na Wall Street poskočily o 19 % během jediné obchodní seance, což byl nejlepší denní výkon od roku 2011. Impulsem byla revidovaná analýza UBS, která výrazně zvýšila cílovou cenu akcií společnosti.
Hlavním motorem růstu jsou paměti HBM, tedy vysokorychlostní paměti nezbytné pro akcelerátory NVIDIA a další systémy, které trénují a provozují velké jazykové modely. Bez nich by moderní superpočítače prostě nedokázaly efektivně zpracovávat obrovské objemy dat. V tomto kontextu dosáhly příjmy Micronu ve druhém čtvrtletí roku 2026 výše 23,9 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 196 %, a výhled na další čtvrtletí byl zvýšen na 33 miliard dolarů.
Pro běžné spotřebitele to má však stinnou stránku. Výrobci stále více přesouvají výrobní kapacity směrem k HBM a dalším komponentům pro AI infrastrukturu, což ponechává méně zdrojů pro tradiční čipy DRAM a NAND. Ty se používají v noteboocích, stolních počítačích, chytrých telefonech a další spotřební elektronice, a omezená nabídka již nyní tlačí ceny nahoru.
Generální ředitel Dellu Michael Dell varoval, že poptávka po paměti by mohla převyšovat nabídku minimálně do roku 2028. Pokud se tato předpověď naplní, měli by se zákazníci připravit na dražší počítače, chytré telefony a úložná zařízení. Umělá inteligence sice udělala z výrobců pamětí jedny z největších vítězů nového technologického cyklu, ale část nákladů pravděpodobně ponese i běžný spotřebitel.